Kam se poděl jednotlivec?

Kam se poděl jedinec? Jednotlivec? Proč se ztrácí lidé? Můžeme se obrátit na soud, zavolat do pojišťovny, objednat si propagaci od reklamní agentury nebo zjistit, co dělá sněmovna. Slyšíte to množství lidí, kteří tam jsou k zastižení? Ale kdo?! Vám pomůže, odpoví. Na koho se můžete obrátit? Jedině na jednoho člověka, jedince.

SkupinaIlja Hynek

Můžete si zajít na magistrát, jít na „město“ nebo „obec“ nebo poslat žádost ke schválení komisi. Bytové komisi skrze nájem bytu a úpravy v něm, stavební komisi ohledně stavebního povolení, nebo jen stavebních úprav. Nebo třeba jdete na MISS a ejhle, už je tam porota.

A teď to přijde. Tyhle všechny instituce, spolky či sdružení nejsou anonymní. Razítko na úřadě Vám dá jeden člověk. Stavební povolení to samé. Pak jsou tu starosti, tajemníci, osobnosti v porotách, lidé na úřadech, politici. A každý má své jméno, funkci, odpovědnost.

A co ona odpovědnost? Hlásí se v tu chvíli někdo ke svému činu – hlasování – volbám – razítku – podpisu? Občas ano, ale jsou to vzácné výjimky. Většinou jen slyšíte slova, nebo čtete článek, že porota rozhodla, magistrát vystavil povolení, sem tam se dá výjimka na cokoli, třeba dostanete „odpustek“ za pár milionů na vypouštění odpadních spalin do ovzduší, nebo lepší parkovací místo, vjezd do města, prostě cokoli. Stále tu je „něco za něco“ a „ruka ruku myje“, rčení, které se asi jen tak neztratí a vždy se někomu vybaví. Poslední dobou slyšíme, že stavební úřad něco povolil, kontrolní úřad nemá páky jak něco pozastavit či urychlit a různé komise, že nemají zákonné prostředky na cokoli.

Určitě sami pozorujete ve svém okolí, že se něco takového děje, ale jak s tím naložit? Přeci jednat. Jistě, jsou situace, například vypouštění odpadů do ovzduší, kdy se člověk nemá šanci dovolat, je tam třeba velká továrna, ale na konci je zase jedinec, nebo více jedinců ve vedení firmy, a na ty je potřeba se obrátit. Co se stížností týče, nebo třeba rozhořčeným dopisem, peticí, a podobně. Vím, o čem mluvím. Vlastní zkušenosti mám. Nenechte velké korporace, či lidi, kterým záleží jen na sobě, páchat a dělat věci, které ohrožují naši budoucnost. A tím myslím všechny lidi, také politiky a jejich sliby a nesplněné očekávání nás, běžných lidí.

A mé doporučení? Jděte do toho, napište, zavolejte, zeptejte se. Nebuďte nečinní. Spojte síly s podobně smýšlejícími lidmi, teď myslím za správnou věc v oblasti lidských práv, zaměstnaneckých poměrů, společnost ve své obci či městě, nebo za životní prostředí. Také když v obchodě dostanete od prodavačky plesnivé potraviny. Kupte je, a pak reklamujte se vší parádou, oni si pak příště dají pozor, co prodávají. Bojujte za svá práva! Nenechte si diktovat, co koho napadne. Trvejte na svých právech! Učte se neustále nové věci, studujte zákony, nekašlete na život, přemýšlejte, jak zlepšit Vaši vlastní situaci, ale ne na úkor druhých, ať se nedostanete do situace, že budete stát na „druhé straně“ a budete to právě Vy, o kterých zde píšu.

 Přemýšlejte, jak zlepšit životní situaci Vašich dětí. Každý z Vás má neomezené možnosti. Jen to chce odvahu projevit se a nemlčet. Máte tu odvahu? Máte osobní zkušenost? Poslechli Vás? Nebo umlčeli? Myslíte si, že to je „boj s větrnými mlýny“? Napište mi do diskuze.